I v případě verbálního konfliktu můžeme odlišit několik forem: těmi zá–

kladními jsou spor o obsah a spor o formu. Je–li konflikt o obsahu, strany

se sváří o to, CO se řeklo. Takový konflikt je vyvolán názorovou neshodou.

Je–li však konflikt o formě, pak je předmětem sporu to, JAK jsou věci ří–

kány, tj. je o zdvořilostních pravidlech, logice diskurzu, pořadí, ve kterém

mají zástupci jednotlivých stran mluvit, či jiných procedurálních postupech.

V pozadí stojí myšlenka, že to, jak jsou věci říkány, má dopad i na jejich

obsahovou stránku. Např. nabízí–li jedna ze stran konfliktu příměří zdvoři–

lým způsobem, který respektuje kulturní odlišnosti druhé strany, bude tato

nabídka brána kvalitativně jinak a s větší vážností než v případě, kdy nebu–

de dodržována formální stránka jednání. 

Obdobně lze v rámci komunikace mezi stranami sporu rozlišit diskusi

na věcné úrovni a diskusi na osobní úrovni. V prvním případě mluvčí ho–

voří „k věci“, vynechává své osobní postoje, snaží se o objektivitu. Pokud

však diskuse sklouzne na osobní úroveň, dochází k verbálním útokům na

protivníka, které však nemusí být vždy přímé. Mluvčí obviňuje druhou

stranu konfliktu z nečestného jednání, zdůrazňuje všechny pravděpodob–

né i nepravděpodobné důsledky jeho jednání, narušuje logiku věcné dis–

kuse. Navíc může obdobným způsobem komunikovat i navenek, k veřej–

nému mínění, které se snaží získat na svou stranu, a pak jej použít jako

argument ve smyslu „veřejné mínění souhlasí se mnou, a proto je náš ná–

vrh správný“. Komunikace navenek rovněž souvisí s tím, co je a co není

projednáváno, především při řešení mezinárodních nebo vnitrostátních

konfliktů s interkulturním charakterem. Podle tzv. teorie předního hořá–

ku (front–burner theory) je nejvíce pozornosti věnováno těm problé–

mům, které jsou nejvíce zviditelňovány, ačkoliv to nemusí být ty nej–

vážnější. Jejich výběr není objektivní, závisí na těch, kdo je vybírají, tj.

zpravidla na lidech, kteří mají možnost je zviditelnit v médiích (politici,

umělci, někdy i veřejné mínění ­ občanská společnost atp.) Např. ačkoliv

konflikt v Kosovu eskaloval až koncem 90. let, byl problémem již koncem

let 80. Tehdy však svět věnoval svou pozornost pádu komunismu a roz–

padu SSSR.

Verbální konflikt

Dynamika verbálního konfliktu je podobná dynamice jakéhokoliv jiné–

ho konfliktu: neshoda je následována další neshodou, zpravidla ještě inten–

zivnější, a tento spirálový proces pokračuje, dokud neeskaluje, tj. dokud

129